Bohunice
Druhou největší obcí dle počtu obyvatel jsou Bohunice. Uprostřed obce se nachází pohostinství se společenským sálem využívaným místními spolky. Hned vedle pohostinství je nově vybudované multifunkční sportoviště se zázemím pro sportovce a dětské hřiště. V obecní budově je zřízena volební místnost, klubovna SDH Bohunice a místní knihovna, která slouží nejen k půjčování knih, ale i pro setkávání dětí a dospělých.
Historie:
První zprávy o Bohunicích jsou z let 1379 - 90. Vesnice byla v majetku arcibiskupství pražského, spolu s Týnem nad Vltavou. V Bohunicích bylo podle záznamů 20 lánů a 46 stálých osadníků. Tito osadníci mimo svých jiných robotních povinností také vozili dřevo k plavení na Vltavě.
Za třicetileté války zůstalo v Bohunicích jen 6 gruntů. Počátkem 70. let 18. století nastala v kraji velká neúroda a po ní hladomor. V roce 1771 zemřelo 23 osadníků a v roce 1772 to bylo 54 osadníků.
Za napoleonských válek bylo v Bohunicích 143 mužů a 174 žen. V roce 1799 procházela krajem vojska ruského cara Pavla I. V Bohunicích bylo umístěno 40 mužů a 18 koní. I v ostatních okolních vesnicích leželo vojsko. Později procházelo Bohunicemi i vojsko francouzské. Vojáci ve statcích rabovali, brali seno, oves a domáhali se kořalky.
V roce 1817 v obci řádily a loupežily cikánské tlupy. Dobytčí mor postihl vesnici roku 1831 a o osm let později zničilo krupobití veškerou úrodu. V roce 1840 měly Bohunice 507 obyvatel v 57 statcích. Ještě po zrušení roboty jsou známi tři rychtáři: v letech 1817 - 24 V. Kotrba, 1831 M. Masák a 1839 M. Klimeš.
Památník 1. světové války s českým lvem pro 12 padlých s medailónky obětí. Na přední části je nápis: "28.X.1918. Zdrceni jsou a poraženi vrazi, nám o svobodě vyplní se sen, ó, vážíme si ho bratři drazí, vždyť nejdražší je krví vykoupen" A pokračuje: "Věnovali ochotníci bohuničtí s přispěním občanů 1920".
